Rozdělení rostlin

Napsal dne 15. 02. 2011

Rostliny se podle druhu stonku dělí na dřeviny a byliny. Dřeviny mají, jak již název napovídá, stonek dřevnatý. Dřeviny se dále dělí na stromy (mají nevětvenou část - kmen a rozvětvenou část - koruna), dále na keře (stonky se dělí již u země a jsou celé dřevnaté) a polokeře (jsou podobné keřům, ale horní rostliny části jsou bylinné). Byliny jsou rostliny s dužnatým stonkem. Dělí se na jednoleté byliny, neboli letničky, dále dvouleté byliny a vytrvalé byliny, neboli trvalky.

Trvalky

Trvalky jsou víceleté rostliny, které každoročně kvetou a mají semena. Zimu přečkávají pouze jejich podzemní části (kořeny, oddenky, hlízky nebo cibule), zatímco jejich vrchní část na zimu odumírá. Podzemní části jsou zásobárnami živin a vody a na jaře z nich vyrůstá nová rostlina. Trvalky dosahují různorodé výšky, od 5 cm až 3 m. Nejsou náročné na pěstování a při správné péči vydrží na jednom místě několik let. Oblíbené jsou pro ohraničení zahrady nebo pro pokrytí plochy. Pokud zem plně pokrývají, v podstatě znemožňují proniknutí plevele.

Řada trvalek se hodí k řezu můžete je tedy použít do vázy nebo jako součást vázané kytice. Trvalky můžete pěstovat ze semínek, nebo je koupíte již předpěstované. Specializované obchody a zahradnictví nabízejí každé jaro bohatý výběr. Mezi oblíbené trvalky patří například pivoňky, čemeřice, bohyška, denivka, rozchodník, srdcovka či kopretina. Na skalkách jsou oblíbené nenáročné trvalky jako je rozrazil, kakost, lomikámen či netřesk.
Mezi popínavými rostlinami jednoznačně vede břečťan, oblíbený je i zimolez nebo pnoucí růže.

Letničky a dvouletky

Letničky
Jednoleté rostliny neboli letničky jsou rostliny, které přežívají pouze jeden vegetační cyklus. V něm vyklíčí, vyrostou, vykvetou a vytvoří semena pro další sadbu. Poté odumírají. Výhodou letniček je, že kvetou v podstatě po celé své vegetační období, tady od jara až do podzimu a při správné péči nás odmění bohatými a pestrými květy.

Výsev letniček
Výsev se provádí obvykle v měsících únor  a březen, ideální pro předpěstování sadby je skleník nebo pařeniště. Optimální teplota je totiž 25°C a zároveň je potřeba vyšší vzdušná vlhkost. Výsev provádějte do nízkých truhlíků a na jejich dno dejte drenáž (například z drobných kamínků), aby přebytečná voda mohla snadno odtékat. Po výsevu semena překryjte jemnou vrstvou zeminy, zalijte a nechte klíčit. Tuto práci si můžete ušetřit zakoupením již předpěstovaných rostlinek.

Výsadba letniček
Na záhony letničky vysazujte až po 15. květnu, kdy už by neměly hrozit přízemní mrazíky. Vše samozřejmě záleží na aktuálním počasí v dané sezóně. Pro letničky je nejvhodnější místo s dostatkem slunečního svitu. Podle výšky rostliny letničky vysazujeme do sponu 20x20 nebo 30x30 cm.

Letničky je nutno pravidelně zalévat, nejlépe každý den, nebo maximálně jednou za dva dny a také pravidelně přihnojovat. Mezi nejrozšířenější letničky u nás patří petúnie, oblíbené jsou i zvonky, náprstníky či slézovce. V poslední době je velmi populární tabák – jeho květy mají tvar dlouhé trubice, která je na konci zakončená hvězdicí. Seženete ho v řadě různých odstínů a zejména navečer nádherně voní.

Dvouletky
Dvouletky jsou dvouleté rostliny, které v prvním roce vyklíčí a vytvoří stonek. Teprve v druhém roce vykvetou a vytvoří semena. Na konci druhé sezóny rostliny odumírají. Předpěstované dvouletky vysazujeme do záhonů na podzim, aby nám na jaře krásně vykvetly. Mezi oblíbené dvouletky patří například maceška, hvozdík, divizna či měsíčnice.

Cibuloviny a hlíznaté rostliny

Cibuloviny a hlíznaté rostliny jsou v podstatě trvalky, jejíchž zásobárnou živin je podzemní cibule nebo hlíza. Některé cibuloviny a hlíznaté rostliny se v zemi nechávají i přes zimu, jiné je lepší na zimu vyndat, protože se jinak snižuje kvalita jejich cibulí a hlíz. Jedná se například o tulipány, krokusy či narcisy.

Některé druhy cibulovin a hlíznatých rostlin je na zimu nutno vyndat, protože by je jinak mráz zničil. Z půdy se vyndávají po odkvětu a na zimu je musíte uklidit na tmavé a chladné místo. Mezi takto choulostivé patří například hlízy begónií, mečíků či jiřin.

Mezi nejoblíbenější cibuloviny u nás patří tulipány, narcisy, hyacinty, lilie a také první jarní kytičky – sněženky a bledule.

Keře a stromy

Keře jsou v zahradách velmi oblíbené, jelikož nejsou tak náročné na prostor jako vzrostlé stromy a navíc mohou vytvořit i přirozenou ochranu před zraky sousedů či kolemjdoucích. V našich zahradách se z keřů nejčastěji vyskytuje dřišťál, vřesovec, šeřík, svída, zimostráz či fuchsie. Exotický nádech zahradě dodají rododendrony, které se dají sehnat v nejrůznějších barvách a odstínech. Jelikož vyžadují kyselou půdu, hodí se do zahrad s původním lesním porostem a nebo je potřeba půdu namíchat s rašelinou.

Pokud máte v zahradě dostatek prostoru pro stromy, ideální je zvolit kombinaci jehličnatých a listnatých druhů. Mezi listnatými stromy patří mezi oblíbené javor, platan, jasan, bříza, buk a dub, zejména ve svých zakrslých formách. Z jehličnanů vedou borovice, smrk, jedle a modřín, opět nejlépe zakrslé.

Zadejte titulek
Zadejte Vaše jméno
Email
Zadejte obsah

Opište text z obrázku

jiný obrázek